Název obce Mokošín je snad odvozen od slovanské bohyně Mokoše - ochránkyně žen a jejich prací. Bohužel o českém pohanství nevíme vůbec nic. Naši Slovani totiž přijali křesťanství tak brzy, že po jejich pohanských zvycích a obřadech nezbylo památky. Určitý obrázek si o Mokoši, která představovala matičku zemi, můžeme vytvořit podle jiných zemí. Podle ruského folklóru pečovala o úrodu, chov dobytka a ovcí, pěstování lnu a jeho předení. Na zdejším kopci byla snad Mokoše uctívána a pálili se tu na její počest obětní ohně. K bohyni Mokoši máme dva doklady, jsou to názvy obcí. Kromě Mokošína ještě vesnice Mokoše. V roce 1086 se v zakládací listině benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem objevuje první písemná zmínka o Mokošíně. Mokošín daroval klášteru král Vratislav II. Klášter v Opatovicích byl pátý nejstarší klášter v Českých zemích a patřil řádu benediktinů. Základem jeho majetku byly dary dvou pozemkových komplexů (újezdů) s několika osadami. I když si to dnes dovedeme jen stěží představit, byla to osídlená místa v jinak nehostinné bažinaté krajině zarostlé lesy. Mokošín byl právě součástí druhého újezdu spolu se Sopřečí a okolními lesy, Břehy s řekou a Přeloučí. Hlavním úkolem kláštera v tehdejší době bylo zkultivovat krajinu tak, aby se v ní mohli usadit další lidé a začít obdělávat půdu. V té době neexistovala města a osídlení bylo velmi řídké. Kláštery jako malé ostrůvky vprostřed nekonečných lesů tak byly nejen středisky vzdělanosti a umění, ale i řemeslné výroby. V rámci kláštera byla zahrada, hospodářská stavení, řemeslné dílny, často i mlýn. Mniši byli jediní, kdo dovedli psát. Oni byli průkopníky většiny nových polnohospodářských a výrobních metod, protože udržovali kontakty s celou Evropou. Opatovický klášter zanikl během husitských válek. Kopec bohyně Mokoše a na něm obec Mokošín s krásným výhledem na Přelouč, Sněžku a široké okolí tady stojí dodnes.
